Jdi na obsah Jdi na menu
 


Židovský hřbitov v Mikulově

Obrazek         foto: Josef Kučera 

 

 

 

Je jeden z největších moravských židovských hřbitovů.

Byl založen v polovině 15.století shodně se vznikem židovské obce v Mikulově.

Má rozlohu 19 180 m2 a několik tisíc dochovaných náhrobků.

Nejstarší pochází z roku 1618.

Nejvýznamnější částí je tzv."Rabínský vršek",kde jsou pohřbeni místní rabíni.

Na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1938.

Historie a popis hřbitova

Hřbitov byl založen v polovině 15. století zhruba ve stejné době, kdy vznikla zdejší židovská obec. O jeho stáří svědčí poloha na severozápadním okraji bývalé židovské čtvrti, téměř na dosah od dnešního vnitřního města. Hřbitov se rozprostírá na západním svahu Kozího hrádku dříve zvaného Turold. Má rozlohu 19 180 m2 a jeho poměrně nepravidelný tvar vypovídá o složitém historickém vývoji. Celý hřbitov chrání masivní zeď, která v některých místech dosahuje výšky 6–8 m. Tvoří ji kombinace místního bílého vápence a červených cihel, což je pro starou mikulovskou výstavbu dost typický způsob.
Nejznámější částí hřbitova je jeho centrální a nejdůležitější část, takzvaný rabínský vršek (Rabbonimplatz). Jedná se o vyvýšeninu, kde se nacházejí nejstarší náhrobky z počátku 17. století, dále hroby moravských zemských a místních rabínů a členů jejich rodin a náhrobky příslušníků nejbohatších mikulovských rodin.
V nejjižnější části hřbitova stojí budova obřadní síně, jež byla postavena v roce 1898 v neorenesančním stylu a kterou projektoval slavný vídeňský architekt Max Fleischer, a umělá vyvýšenina zpevněná náhrobky. Odtud vede podél východní zdi takzvaná východní cesta. Na sever od rabínského vršku se rozkládá nejmladší část hřbitova, v jejíž západní části se nachází hrob maďarských Židů z roku 1945.
Návrší při vstupu na hřbitov zabírá dětské pohřebiště.

Poslední pohřby se na mikulovském židovském hřbitově konaly na podzim roku 1945, kdy zde bylo pochováno 21 exhumovaných maďarských židovských vězňů zdejšího pracovního tábora, kteří byli 15. dubna 1945 povražděni nacisty. Posledními zesnulými, kteří byli pohřbeni na mikulovském hřbitově, byl Hanuš Spielmann (pohřeb se konal 21. 4. 1948) a Emil Stankiewicz (pohřeb se konal 5. 1. 1949).

 

Náhrobní kameny

 

 Moravě se náhrobní kameny datované před rokem 1620 dochovaly pouze na třech židovských hřbitovech, a to v Ivančicích, v Tovačově a právě v Mikulově. Tato moravská města se tak řadí k českým městům s nejstaršími židovskými pohřebišti, tedy k Praze, Kolínu, Mladé Boleslavi, Brandýsu nad Labem, Roudnici nad Labem a k Stráži u Tachova.

Na ploše mikulovského židovského hřbitova se nachází několik tisíc dochovaných náhrobků. Jejich přesný počet je však odhadován různě. Fiedler uvádí číslo 2500, Klenovský až 4000. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1618.
Náhrobky se nacházejí téměř po celé ploše hřbitova a tvoří nepravidelné řady orientované převážně východo-západním směrem. Jejich nápisy směřují většinou k jihu. Další řady hrobů z nejstarší doby se táhnou podél východní stěny hřbitova.
Nejstarší náhrobky z počátku 17. století se nacházejí v centrální vyvýšené části na tzv. rabínském vršku. Je zde asi 80 náhrobků v několika hustých řadách. Tyto náhrobní kameny, jež patří celé řadě moravských zemských a místních rabínů a příslušníkům nejbohatších mikulovských rodin, jsou zdejšími nejcennějšími náhrobky a tvoří pravděpodobně nejstarší jádro, kolem něhož se hřbitov postupně rozšiřoval.

 

Nejstarší typ zdejších náhrobků představuje od první poloviny 17. století čtvercová či obdélníková tabule. Jde buď o plochý reliéf s pilastry po obou stranách, nad nimiž je oblouk s rytinami nebo ornamenty. Druhou variantou je orámovaná deska bez architektonických prvků. Do ní je vytesán další obdélník zakončený nahoře obloukem. Objevují se i jejich kombinace.
V polovině 18. století se objevují raně barokní náhrobky, jež mají složitější tvary a bohatou plastickou výzdobu. Typicky mikulovskou ozdobou byla mušle. Náhrobky byly kromě toho zdobeny dalšími, často rostlinnými motivy a prvky. Během 18. století začíná převládat rokokový styl. Tvůrci těchto náhrobků byli zřejmě ovlivněni výzdobou mikulovského zámku.

 

Slavné osobnosti zde pohřbené

 

 

Náhrobek rabi Šmelkeho Horovice

Mikulovský židovský hřbitov však není významný jen pro svou umělecko-historickou hodnotu, ale i tím, že vzhledem k významu města jakožto sídlu zemského rabína reprezentoval Židovstvo celé Moravy. Z tohoto pohledu jsou významné hroby moravských zemských rabínů, jež se nacházejí na rabínském vršku.[1]
Jsou to:
Jehuda Löb ben Obadja Eulenburg († 1618)
Petachjah ben Josef († 1637)
Menachem Mendl Krochmal († 1661)
Aron Jakob ven Jecheskel (Ezekiel) Charif († 1671)
Jehuda Arje Löb-Lev († 1684)
Eleazar Mendl ben Mordechaj Fanta († 1690)
Gabriel ben Jehuda Leb Eskeles († 1718)
Moses ben Aron Lwow-Lemburger († 1757)
Gerson ben Moses Pullitz-Pollitzer († 1772)
Šemuel Šmelke ha-Levi Horovic (1778)
Gerson ben Abraham Chajes († 1789)
Mordechaj ben Abraham Benet († 1830).

čerpáno z wikipedia.cz