.
Pro židy má rodinný stůl velký význam, protože nahradil oltář jeruzalémského Chrámu po jeho rozboření. Židovská domácnost se přirovnává k malému chrámu a prostřený stůl k malému oltáři. K jídlu a stolování se vztahuje nejméně 50 ze 613 božských příkazů.
Židé si neodpírají světské radosti. Podle nich jídlo, pití a sexualita patří k životu, jen se musí správně užívat. To znamená, že se musí posvětit a vše musí být konáno v Božím smyslu. Židé se řídí podle tzv. micvotu, což jsou zákazy a příkazy, které člověka navádí, jak dát každému okamžiku života vyšší smysl.
Hlavním důvodem pro to, aby se židé řídili podle kašrutu (pravidla košer stravování) není lékařské hledisko, i když samozřejmě pro některá pravidla vysvětlení z tohoto pohledu mají (např.vepři se válejí v bahně a proto je jejich maso zvláště v teplých krajích zamořeno trichíny nebo maso upravené se smetanou může způsobovat zažívací potíže) . Velká část pravidel se dodržuje prostě proto, že to stanovil Bůh. Některé zásady si totiž ani sami židé vysvětlit nedokážou. Navíc o smyslu některých se mezi sebou dost často přou.
Pravidla stravování je nutné vnímat spolu s ostatními zákony židovství – vždy rozlišují mezi čistým a nečistým, správným a nesprávným a pozemským a svatým. Židé se řídí podle hesla ,,Člověk je tím, co jí“.
Nejdůležitější pravidla kašrutu:
1. Maso je možné jíst, pouze pokud pochází ze sudokopytníků a zároveň i přežvýkavců (ovce, hovězí dobytek, kozy, jelen).
2. Z ryb je možné jíst pouze ty, které mají šupiny i ploutve. Nesmí se jíst korýši, mlži a plži. Zakázáno je jíst úhoře a rejnoka. Ryby, které mají šupiny, ale ne ploutve se jíst nesmí (některé dravé ryby).
3. Drůbež je povolena. Tóra nerozlišuje mezi čistými a nečistými ptáky, ale přímo uvádí 24 povolených druhů. Z toho bylo vyvozeno, že ostatní povoleny nejsou. Jde především o ptáky, kteří si opatřují potravu jako dravci.
4. Zakázány jsou všechny druhy hmyzu a obojživelníků a také zvířata, která ,,lezou po břiše“. Také se nesmí jíst produkty zvířat, která jsou považována za nečistá (např. kaviár, který je z jesetera).
5. Židé musí oddělovat mléčná jídla a jídla z masa. Existují jídla neutrální – tzv.parve. Ty lze kombinovat s masem i mléčnými jídly. Patří mezi ně např. vejce, ovoce, zelenina, brambory, ryby,… Jsou stanovena i pravidla, v jakých časových intervalech se mohou masná a mléčná jídla jíst (např. po masitém pokrmu můžete sníst mléčný pokrm až po 3-6 hodinách, zatímco po mléčném pokrmu můžete sníst masitý bez přestávky - stačí pouze odříkat modlitbu po jídle, vypláchnout si ústa a vyměnit ubrus).
Košerování
Pro maso, které je dovoleno konzumovat je ještě velmi důležité, jak je zvíře poraženo a rozporcováno. Pokud je to vykonáno podle pravidel, můžeme ho považovat za košer. Protože židé věří, že v krvi sídlí duše, smí zabíjet zvířata, pouze pokud je chtějí jíst a nesmí při tom narušit jejich duši. To znamená, že zvířata se musí zabíjet předepsaným způsobem. Tato rituální porážka se nazývá šchita. Zvíře může košerovat jen šochet–speciálně vyškolený člověk, který kromě toho, že je zbožný, musí také dokonale znát pravidla kašrutu a košerování.
Základem správné porážky je, že zvíře při ní nesmí trpět. Proto musí být použit nůž s velmi ostrou čepelí, bez jakýchkoliv nerovností. Po požehnání šochet podřízne zvířeti jedním řezem krk tak, že zvíře po několika sekundách ztratí vědomí. Protože říznutí je velmi rychlé, zvíře necítí bolest. Pro židy je krev tabu. Právě díky košerování krev rychle vyteče a nedostane se do masa. Po porážce musí být zvíře ještě prohlédnuto, zda nebylo nemocné nebo raněné a zda jsou vnitřnosti v pořádku. Pak se musí maso proprat a nasolit, abychom se zbavili posledních zbytků krve. Tento postup platí i pro drůbež, ale neplatí pro ryby.
Nádobí
Pravidla kašrutu se nevztahují jen na potraviny, ale i na nádobí. Pokud si žid koupí nové nádobí, nemůže ho jen umýt a hned používat. Musí ho ponořit do rituální lázně – mikve, v které se nádobí tolveluje (rituální očištění). Pokud se nádobí dostane do styku s nekošer potravinami, je nutné ho pak kašerovat.
Nádobí musí být dvojí – kvůli pravidlu oddělování masa a mléčných výrobků. Tyto dva druhy nádobí se musí odděleně skladovat a nesmí se ani společně mýt. V domácnostech, kde se toto dodržuje je i pro děti snadné se naučit, např. je nádobí rozlišeno barevně.
Odděleny musí být i utěrky a houby na mytí nádobí. Lednice je určena pro více pokrmů, ale každý musí mít vyhrazeno své stálé místo.
Pro židy má jídlo význam i z hlediska různých svátků. Ty se všechny odehrávají doma a jídelní stůl se stává náhražkou chrámového oltáře. Proto si např. zbožný žid nikdy nesedne na stůl. Před děkovnou modlitbou se také musí ze stolu odstranit všechny nože, protože oltář byl symbolem míru a bylo zakázáno na něj odkládat meče i nože. Před každým jídlem se podává kousek osoleného chleba, což vychází ze zvyku sypání soli při každém obětním rituálu. Také se před každým jídlem myjí ruce, což má připomínat rituální mytí rukou kněží před obětováním.
Zdroj: Spiegel, P. Kdo jsou Židé? Brno: BARRISTER&PRINCIPAL, 2007. s.129-138. ISBN 978-80-87029-07-7
Podle p. Bittnera kašrut není ovlivňován českou kulturou. Kašrut je závazný kodex, který se týká stravování platí pro všechny Židy na světě stejně. Kašrut je nebo v určitých obdobích byl ovlivňován spíše politicky než geograficky. Rituální předpisy týkající se kašrutu se u nás dodržují stejně. Ale na úpravu jídel má česká kultura určitý vliv. židé například neodmítají tradiční českou kuchyni, klidně mohou vařit svíčkovou omáčku, musí však samozřejmě být bez mléka. Z toho vyplývá, že než pravidla kašrutu je českou kulturou ovlivňováno kulinářství.
Zdroj: Telefonický rozhovor s panem Bittnerem, 10.4.2008 9:40 (bittner@kehilaprag.cz)
Další informace jsme získali z interview s panem Š.K., který si nepřál být jmenován. Jak nás hned ze začátku upozornil, ještě není halachický žid, tj. co nevidět bude konvertovat. Ale tradice a kašrut dodržuje už asi 7-8 let, což je pro náš výzkum více než vyhovující. Výhodou pro nás v dané situaci bylo, že se pan K. neostýchal podělit se s námi o své osobní zkušenosti a byl velmi sdílný. Vzhledem k faktu, že pan K. byl v Izraeli, dokázal nám odpovědět na naši hlavní otázku, jaký je rozdíl v dodržování kašrutu u nás a v Izraeli. Tam je to mnohem snazší, protože v obchodech je téměř všechno jídlo košer. Nemusíte si dávat takový pozor na to, co kupujete. V Čechách není moc míst, kde můžete bez problémů nakoupit košer jídlo bez toho, aniž byste museli pečlivě pročítat složení na obalech. Samozřejmě, že některé potraviny, jako ovoce a zeleninu můžete nakoupit v normálním supermarketu. Dokonce se dají koupit i některé sýry z Francie, které mají certifikát hechšer. „Ale já kupuji sýr a víno výhradně na židovské obci, nejen že mi chutná, ale je tu jistota, že je stoprocentně košer“ dodává pan K. Ohledně pečiva - jsou dvě kategorie chleba, buďto pat palter, to je složení, které odpovídá normám. A pak je pat jisrael, v tom případě je přímo u pečení žid (hlavně musí zapalovat oheň v peci, bez toho se výroba pat jisrael neobejde). Pečivo se dá koupit na obci i v pekárně Albio (tam je pat jisrael, každé ráno tam dochází žid a zapaluje pece) a nově i od pekáren Odkolek (pat palter). Největší sortiment všech pokrmů mají u King Solomon´s, je tam jak restaurace, tak obchod a dá se nakupovat i po internetu (www.kosherfoodonline.cz). Také nás zajímalo, jestli se vůbec dá dodržovat pravidlo odděleného nádobí. Pan K., a jak nám uvedl, i řada dalších jeho židovských známých, to vyřešili jednoduše. Mají doma pouze nádobí na mléčnou kuchyni a maso nejedí buď vůbec, nebo si na něj občas zajdou do obce. Také je dobré mít nádobí z kovu nebo skla, protože se při případném „znečištění“ dá očistit vykošerováním (tj. vypalováním nebo vyvařením). Plastové nebo porcelánové nádobí je v takovém případě na vyhození. Dvojí utěrky a houbičky jsou také samozřejmostí. U dřezů je to trochu jinak. Správně by měly být také dva, ale dá se to zvládat i s jedním, pokud nádobí myjete jen pod tekoucí vodou a nikdy nenecháte špinavé nádobí ve dřezu delší dobu odložené. Co se týká navštěvování „normálních“ restaurací, pokud si jde pan K. večer někam posedět s přáteli, dá si pivo (pivo je košer!) a k jídlu si může dát zeleninový salát, protože studené pokrmy tohoto typu nijak pravidla košer neporušují. A co třeba typicky česká jídla? Například svíčková? Pan K. o tato jídla prý nikdy moc nestál. Ale má například problémy s tím, když ho jeho bratr pozve na oběd. Je složité neustále vysvětlovat proč něco z toho nebude jíst. Ve skutečnosti by žid neměl jíst nic, co nebylo připraveno židem. Ale to by v případě pana K. vedlo k vyhladovění. A zajímavé je také pravidlo jedné šedesátiny. Pokud se např. v rybí konzervě vyskytuje malé procento nekošer vinného octa, můžeme ji sníst. Zdá se tedy, že není nic, co by nějak výrazně znemožňovalo splňování pravidel kašrutu. Ale najdou se věci, které u nás nejsou možné. Například na šabat žid nesmí vařit, ale pokud chce mít teplý pokrm, existuje speciální kovový plát, který se dá na ploténky, a udržuje stálou teplotu, takže nemusíte regulovat vařič a jídlo zůstane teplé. Ale něco podobného se u nás prostě sehnat nedá. Pan K. to tedy řeší tak, že se jde najíst do obce nebo si dá sandwich. Rozhovor s panem K. byl pro nás velmi hodnotný. Vyplynulo z něj, že v Čechách dodržování kašrutu ovlivňuje společenský život, a občas je obtížné všechna pravidla dodržet. Docela nás překvapila informace, že halachický žid by se s námi o tomto tématu asi nechtěl moc bavit, protože dodržování kašrutu bere jako otázku velmi osobní. Pan K. je naštěstí zvyklý, že stále někomu vysvětluje, proč to tak je (a ochotně nám na všechny otázky odpověděl). Důležitým zjištěním však je, že pokud člověk chce, vždycky se to dá udělat tak, aby pravidla splňoval. Rozhodně v Čechách neexistuje žádná věc, která by naprosto znemožňovala dodržování kašrutu.
Košer restaurace a obchody v Praze
V Praze jsme nalezli pouze dvě restaurace, kde se připravuje opravdu košer jídlo. Je to restaurace Šalom, která patří pod Židovskou obec. A restaurace King Solomon, která je se nachází poblíž Židovské obce v Široké ulici. Tuto restauraci provozuje stejný člověk jako internetový obchod s košer potravinami http://www.kosherfoodonline.cz/ - pan Jan Günsberger. V tomto obchodě se dají zakoupit veškeré košer potraviny. Obchodů, kde můžeme koupit vybrané košer výrobky, jsme našli v Praze několik (viz seznam v příloze). Jsou to ale obchody, které se většinou zaměřují na zdravou výživu nebo orientální potraviny a ne místa kde by se prodávalo pouze košer jídlo (kromě košer obchodu při Židovské obci).
Šalom
Židovská obec v Praze provozuje košer restauraci Šalom, která se nachází ve velkém sále v přízemí Židovské radnice. Je otevřena denně, mimo neděle, od 11.30 do 14.00 hodin. Podává se zde košer jídlo podložené hechšerem vrchního zemského a pražského rabína Karola Efraima Sidona. Jídelna je košer masová, denně se zde vaří jedno menu, skládající se z polévky a hlavního jídla. Hostům je k dispozici volný salátový bufet a minerální voda. Člověk, který je členem Židovské obce se zde ve všední den může najíst za 45 Kč (děti za 35 Kč) a sváteční jídlo si může dát za 75 Kč (děti 55 Kč). Pokud někdo není členem Židovské obce a chce ochutnat košer pokrmy, musí si trochu připlatit - za menu ve všední den zaplatí 450 Kč a svátční menu stojí 680 Kč.
Adresa restaurace: Židovská obec v Praze, Maiselova 18, 110 01 Praha 1; tel. 226 235 043, 224 800 806; fax: 222 318 664; e-mail: walterova@kehilaprag.cz
Zdroj: Židovská obec v Praze [online]. [cit. 2008-04-09]. Dostupný z WWW: <http:www.kehilaprag.cz/mambo/index.php?option=com_content&task=view&id=52&Itemid=56>.
